2.2 Pure glitch vs. glitch-alike

<< 2.1 Procesuální a vizuální kvality glitch artu | Obsah2.3 Spektrum glitchartové tvorby >>

Na rozdílu mezi procesem a estetikou lze vhodně ilustrovat Moradiho koncepci, která se v souvislosti s glitch artem často skloňuje. Autor v ní definuje dva odlišné chybové jevy. Prvním je pure glitch neboli čistý (opravdový) glitch, který ve své podstatě odpovídá výchozí specifikaci pojmu, tedy dosud nevysvětlenému narušení informačního toku v rámci digitálního komunikačního systému. Druhý typ, tzv. glitch-alike neboli glitchi podobný, představuje umělou iniciaci nebo nápodobu čistého glitche. Zatímco první jmenovaný glitch je neočekávaný, náhodný, přivlastněný, nalezený a skutečný, druhý je úmyslný, plánovaný, vytvořený, designovaný a umělý1. (2004, s. 10-11)

Pure glitch je fenoménem, který vznikl náhodnou chybou v systému a disponuje nespornými procesuálními kvalitami (viz obrázky 2.1 – 2.3). V okamžiku jeho zachycení za účelem prezentace širšímu publiku pak tento objekt nastupuje proces estetizace, kdy jsou na odiv vystavovány jeho vizuální kvality2. Z této situace pak pochopitelně pramení i touha umělců tvořit své vlastní glitche a ovládat jejich jedinečnou obrazotvornost. Do čistě generativního procesu tak vstupuje lidský faktor. Tehdy se začínáme vzdalovat čistému glitchi a pokračujeme ke druhému extrému, zatímco sledujeme něco jako záměrné podněcování chybových stavů za účelem dosažení vizuálních výstupů. Proces je však stále rozhodujícím faktorem takové tvorby. K úplnému završení estetizace pak dochází v dokonalé podobě glitch-alike, který procesuální rovinu zcela eliminuje a zaměřuje se pouze na vizuální kvality. Jinými slovy jedná se o kulturní produkt, jehož účelem je narušení konvenčního toku informací, ačkoliv jeho vizuální manifestace nevykazuje přesně takové estetické vlastnosti vzniklé generativním procesem čistého glitche, ale pouze je napodobuje.

Takovými čistými imitacemi jsou např. upravované módní fotografie Federica Cabrery (viz obrázky 2.4 a 2.5) nebo dekonstruované výjevy výškových budov Oliviera Ratsiho, nazvané Anarchitecture (viz obrázky 2.6 a 2.7), které jsou součástí jeho projektu What you see is not what you get. Důležitou estetickou kvalitou obou děl je zřetelná fragmentace, která vychází z pixelové povahy vizuální digitální informace. Posuzovat tyto dokonalé glitch-alikes je však poměrně problematické, neboť jejich projevy lze prizmatem jiných uměleckých období charakterizovat poněkud odlišně, např. jako digitální koláž, nebo ještě lépe dekoláž.

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

1Pure glitch: accidental, coincidental, appropriated, found, real. Glitch-alike: deliberate, planned, created, designed, artificial.

2Už samotný akt vystavení obrázků zachycujících čistý glitch zde na stránce, lze považovat za určitou fázi estetizace.

<< 2.1 Procesuální a vizuální kvality glitch artu | Obsah | 2.3 Spektrum glitchartové tvorby >>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *