4.5.2.1 Glitch art 2.0

<< 4.5.2 Glitch v net artu | Obsah | 4.6 Glitch v tradičním umění >>

Laimonas Zakas je litevský novomediální umělec, jenž stojí za unikátní stránkou na sociální síti Facebook nesoucí název Glitchr, která vznikla v květnu 2011 a díky níž se dostal do povědomí nejen uvnitř glitchartové scény1. Zakas se snaží narušovat standardní vzhled facebookového rozhraní, zpravidla prostřednictvím svých statusů nebo dalších běžných funkcionalit této sociální sítě. Jeho tvorba bývá trefně metaforicky popisována jako „digitální grafitti“ (Wilson, 2012), tedy obrazy nasprejované či namalované po „zdech“ kyberprostoru.

Experimentováním s diakritikou a neabecedními znaky, které různě kombinuje a vrství, dosahuje autor zajímavých efektů, jednou v podobě rozmanitě vzorovaných sloupců (viz obrázky 4.57 a 4.58), jindy zas ve formě nesourodých „chuchvalců“ nečitelných znaků (viz obrázek 4.59), jež různě překrývají statusy ostatních uživatelů, postranní reklamu či ovládací prvky sociální sítě. Trik využívá vlastnosti standardu Unicode, která umožňuje hromadit vertikálně takřka neomezený počet znaků v horním nebo dolním indexu (Higgins, 2012). Princip vrstevní textu však není úplnou novinkou, poprvé se ve větší míře objevil ve spojitosti s internetovým memem známým jako Zalgo, kde v textové rovině působil k umocnění hororové atmosféry celého konceptu (Zalgo, 2012).

Zakas vedle toho pracuje s Facebookem i poněkud radikálnějším způsobem za použití různých složitějších skriptovacích hacků, které přímo manipulují s jednotlivými prvky uživatelského rozhraní. Za zmínku stojí např. zdvojení chatovacího rámečku nebo kreativní využití formulářů, s nimiž uživatelé Facebooku nemohou běžně pracovat (viz obrázky 4.60 a 4.61).

Stránka Glitchr představuje specifický typ glitch artu, který pracuje s rozhraním webu 2.0. Zakasovy zásahy narušují „očekávaný tok informací“ sociální sítě tím, že jednak překrývají ovládací prvky, tedy znemožňují obvyklé využití technologie, a jednak pozměňují účel některých funkcionalit. Je zde jasná tendence estetizovat artefakty vznikající záměrnými chybami v kódu na úkor běžného použití technologie. Zakas se tedy nesnaží komunikovat srozumitelnou, konvenční informaci, ale vynutit si estetickou reakci na základě vyprázdnění původního významu prostředků, jež ve své tvorbě využívá. Sám své aktivity popisuje jako jistý způsob uměleckého vyjádření a poznamenává, že vedle něj existuje řada dalších umělců, kteří využívají sociální sítě nebo internet obecně jako své „malířské“ plátno (Zakas in Tsotsis, 2012).

Zakasův glitch art má však vedle čistě estetického prožitku i další, velmi praktický rozměr. O aktivity stránky Glitchr se totiž enormně zajímají i vývojáři z Facebooku, kteří se snaží napravovat chyby v systému, jež Zakas svými experimenty odhaluje.

„Napočítal jsem (mezi svými fanoušky) více než deset zaměstnanců z centrály Facebooku, nemluvě o těch z mezinárodních oddělení, (…) Je pravděpodobné, že sledují Glitchr, aby mohli odhalovat chyby. Nevím, co je na tom pravdy, ale např. tyto chyby, které jsem používal ve svých statusech, jsou nyní opraveny: vkládání animovaných obrázků do poznámek, sdílení animovaných obrázků v miniaturách (náhledech), neomezené rozšíření textu do pravé strany a další.“ (Zakas in Tsotsis, 2012)

Umělec tak paradoxně svou „záškodnou“ činností napomáhá vývoji sítě, kterou se snaží narušovat. Tuto skutečnost však bere jako přirozenou součást svého kreativního procesu a netají se tím, že má stále co objevovat. V současnosti mu tak může být výzvou např. nový design facebookových stránek ve stylu timeline, který znehodnotil řadu jeho původních glitchů.

Své působení rozšířil Glitchr vedle Facebooku i na další sociální sítě, jako Google+, Twitter nebo blogovací platformu Tumblr (viz obrázky 4.67 – 4.69) . Jeho tvůrčí aktivity zde mají podobný ráz, ovšem přirozeně odráží specifika jednotlivých webů. Twitter stream např. neumožňuje produkovat tak rozsáhlé a robustní glitchartové „grafitti“ jako Facebook, neboť jeden tweet může pojmout maximálně 140 znaků. Na Google+ zas umělec uspěl s neabecedními znaky v názvu stránky, což naopak na Facebooku vedlo k dočasnému zrušení profilu ze strany administrátorů2. Zajímavé je, že autorův rukopis prosakuje decentním způsobem i do některých vyhledávačů. Zakasova tvorba tak představuje zajímavou sondu do nastavení jednotlivých webových služeb a dává nám jistou představu o jejich fungování a limitech, které za běžného provozu většinou nevnímáme. Tímto naplňuje jeden z důležitých aspektů glitch artu, jak jej v této práci chápeme.

Glitchr dokonce našel své místo i v galerii v Kaunasu, kde proběhla výstava jeho dosavadní tvorby. Ačkoliv tato skutečnost nepochybně přispívá k pochopení jeho aktivity ve smyslu uměleckém, nutno podotknout, že na druhou stranu devalvuje význam takového umění. Vytržením z původního kontextu Facebooku a internetu obecně, který předpokládá jistou interakci uživatele, a přenesením do statických printscreenů ztrácí Zakasova tvorba svou výpovědní hodnotu. Právě interakce, během níž uživatelé kopírují zvláštní soustavy znaků do svých statusů a komentářů a klikají na nesrozumitelné odkazy, je nedílnou součástí tohoto uměleckého projektu.

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

1 Glitchr se objevil v brožuře festivalu GLIT.C/H 2011, v řadě významných designových webzinů či na webu Rhizome.org, hlavním portálu pro digitální umění.

2 Stránka byla na dva dny vyřazena z provozu. Podle vyjádření administrátorů kvůli tomu, že její název neodpovídal pravidlům Facebooku. K opětovnému zpřístupnění došlo až poté, co jej administrátoři změnili na standardní podobu Glitchr, viz status http://www.facebook.com/glitchr/posts/322938404391038.

<< 4.5.2 Glitch v net artu | Obsah | 4.6 Glitch v tradičním umění >>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *