5 DIVÁCKÁ REFLEXE GLITCH ARTU

<< 4.6 Glitch v tradičním umění | Obsah | 6 UMĚLECKÉ PARALELY >>

Glitch art by měl však ideálně vedle estetického prožitku nabídnout i prostor pro zamyšlení nad samotnou povahou technologie. Snaží se o to jednak přímým zásahem do divákovy/uživatelovy technologie, typicky v případě net artu či modifikovaných her, a jednak vyjmutím glitche z jeho originálního prostředí a umístěním do galerie.

Podle mého názoru je však v ohledu vyvolání technologicky kritické reflexe úspěšnější první jmenovaný způsob, neboť podněcuje chybu přímo v počítači uživatele, čímž postihuje a zpochybňuje to, co je mu blízké a pro něj hodnotné. Ačkoliv jsou glitchartové hry a weby vesměs bezpečné, vždy se v nich uživatel setkává s určitou nejistotou a obavami z absolutního selhání, alespoň při prvním setkání s daným dílem. Nezbytnou kvalitou je pak i samotná interakce, která uživatele vtahuje více do děje a dá mu pocítit chybu v komunikaci na vlastní kůži.

Galerijní prostory nebo třeba i přehrávače streamovaného videa či webové galerie naopak více nahrávají estetickému prožitku, který pramení z objevování neobvyklých konstelací tvarů a barev. Přirozeně je nutné si uvědomit, že řadu takových glitchů nelze na divákově počítači vůbec realizovat. Tímto je pochopitelně nemíním žádným způsobem degradovat.

Z jiné perspektivy bychom zas mohli tvrdit, že k dosažení technologicky kritického uvědomění bude více náchylný divák, který má s danou technologií zkušenosti nebo je obecně technologicky vyspělým jedincem typu programátora či webdesignéra. Diváci, kteří tyto kvality nemají, mohou naopak vnímat glitchartová díla z jiné, estetičtější perspektivy, kdy je budou nejspíš připodobňovat např. již existujícím dílům abstraktního malířství. Zajímavý vhled do této problematiky přináší Ant Scott, který zjišťuje, že lidé, kteří se nepohybují v oblasti digitálního umění, jsou k jeho dílům paradoxně nejvíce vnímaví. A možná je to právě proto, že se na ně dívají bez psychologické zátěže povědomí, odkud pochází (Scott in Moradi, 2009, s. 21).

Takové publikum však přirozeně nebude zas tolik nakloněné chápání glitche v net artu. Např. stránku wwwwwwwww.jodi.org pravděpodobně nezakusí v její celistvosti, neboť nebude umět zobrazit zdrojový kód, jenž skrývá druhou část uměleckého záměru, čímž neobjeví pointu a dle slov Michele White tak zákonitě „selžou ve svém uvažování“ nad dílem (2006, s. 97).

<< 4.6 Glitch v tradičním umění | Obsah | 6 UMĚLECKÉ PARALELY >>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *